Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 2. 2016

Vzpomínka na Josefa Šefčíka 1900 - 1933, 3. část

Poslední, část vzpomínky na Josefa Šefčíka je uzavřením jeho životní etapy …

js-nova-----retus.jpgJosef je od 28. 11. 1932 zaměstnán jako horník na dole Láska Boží ve Zbýšově, přichází z Mutěnic od Hodonína se svým příbuzným Jaroslavem Brablcem. Oba pracují za horníky, kteří od 4. 11. 1932 stávkují.

Informace, které zde uvádím, jsou zcela novým objevem z roku 2011. Rodina věděla pouze to, že Josef odešel za prací někde do Oslavan, a tam ho zřejmě zastřelili při stávce. Pochován měl být do hromadného hrobu. Bohužel jeho žena Zuzana 1901-1983 více informací nesdělila. Dnes už si umíme odpovědět, proč prababička mlčela, a proč chtěla, aby její pohřeb byl bez muziky a pouze v nejbližším kruhu rodiny.

Objevené podrobnosti zde nesmím uvádět v rámci ochrany osobních a autorských práv. Existují jak písemnosti v MZA, tak i novinové články, či studijní práce MUNI, které jsou z části veřejné a na internetu taktéž přístupné.

Dne 19. 2. 1933 jde Josef se svými spolubydlícími na maškarní zábavu do nedaleké obce Kratochvilky. Zde není jakýkoliv stávkokaz, nazývající „mrva-hnůj“ oblíben. Zda to bylo tím, že na jedné straně je stávkující a na druhé straně stávkokaz, zde nechci komentovat, poněvadž obě strany měly své životní osudy v nejisté době předurčeny tím, za čím se rozhodly jít nebo k čemu byly směřováni. Josef šel za prací a musel uživit rodinu, měl dluhy a práci neodmítal - šel osudu vstříc.

Po jedné hodině v noci, tedy 20. 2. 1933 se rozhodli odejít do ubytovny, poněvadž tušili, že je kolem nich hodně rozruchu. Při východu z hostince však podél cesty bylo slyšet praskání a hlasy. Josef se dává se spolubydlícími na útěk. Bohužel mrazivé počasí Josefovi nepřeje. Uklouzne na zledovatělé polní cestě asi deset mladých mužů se na něj vrhá s kamením a tyčemi od plotu. Trestají ho za to, že pracuje. Josef si bráni hlavu rukou, ale neunikne řezným ranám kapesního nože. Mladíci se rozutečou a Josefa nechají ležet bez pomoci v mrazu.

Tři spolubydlící se vracejí postupně do ubytovny, ale Josef nikde. Proto informují místního strážníka, který vyhlásí pátrání. Až ráno kolem půl osmé, jde manželský pár polní cestou a vidí hodně krve v rozváleném sněhu. Říkají si, že zde muselo dojít k nějakému střetnutí polní zvěře, ale v dáli vidí na mezi u cesty do Zbýšova sedět postavu.

Byl to muž, byl to Josef, který byl promrzlý a promáčen krví, takřka bez vědomí. Když se ho ptali, jak se mu to stalo, nebylo mu rozumět, jen stále něco opakoval. Kolem cesty šel i mladý učeň, který zaběhl pro zbýšovského lékaře, který jen Josefa ošetřil. Následně byl Josef převezen do nemocnice v Ivančicích.  V 10:00 hodin promrzlý, dotlučený a vyčerpaný Josef umírá na vykrvácení.

Tentýž den, je zahájeno pátrání po pachatelích. Je vyslýcháno takřka 100 lidí. Obžalováno je 11 mladých mužů.

Manželka Zuzana je po oznámení smrti manžela zhroucena a není schopna jet ihned do Ivančic. Po soudní pitvě je Josef pohřben dne 23. 2. 1933 v Ivančicích na místním hřbitově, protože Zuzana neměla finančních prostředků pro převoz do Mutěnic. Pohřeb byl chudý, bez muziky, jen v kruhu rodiny. Veřejné shromažďování bylo zakázáno.

Z denního tisku se dozvídáme různě zkreslené informace. Tomu odpovídají i jednotlivé nadpisy článků:

  • Záhadná tragédie na Rosicko-Oslavansku. Při návratu z taneční zábavy byli čtyři horníci přepadeni a jeden z nich zabit.
  • Pracující horník ubit stávkujícími.
  • Hrozná vražda na Rosicko-Oslavansku. V polích u Zbýšova ubit klacky a kamením havíř. 10 členná tlupa útočníků ukryla smrtelně zraněného ve sněhu – Ubitý otec 3 dětí nalezen teprve za 6 hodin.
  • Vražda na Rosicko-Oslavansku. Pracující horníci přepadeni v noci stávkujícími.
  • Horník ubit klacky a kamením
  • Konec stávky v rosicko-oslavanském revíru. Komunisté prohráli stávku.
  • Pachatelé hrozného útoku na horníka u Rosic zjištěni. 11 mladíků zatčeno – Doznali se, popírají však vražedný úmysl.
  • Nešťastná oběť bolševické bestiality.
  • Jedenáct osob před porotou, protože zabili horníka, který pracoval.
  • Politický teror na Brněnsku. Horník zabit stávkujícími.
  • Soudní síň. Dozvuky rosicko-oslavanské stávky před brněnskou porotou.
  • Rosicko-Hodonínsko. Neblahé důsledky stávky horníků na Rosicku.
  • Útočníci, kteří za stávky zavinili smrt horníka, odsouzeni k placení renty vdově a dětem.

O tragické události se dočteme i v kronikách Mutěnic nebo Zbýšova.

JŠ kronika 1933

Po dobu tří let (1933-35) se táhne soudní spor mezi Zuzanou a obžalovanými. Nakonec byly rozsudky ze dne 24. 5. 1933 zahlazeny rozhodnutím prezidenta republiky na neveřejném zasedání dne 18. 5. 1946.

Vdova Zuzana zůstala se třemi syny (Janem 10 let, Josefem 6 let, Ladislavem 4 roky) sama a vychovává je v Mutěnicích až do dospělosti, podruhé se už neprovdala.

Bohužel prvorozený syn Jan se vydává ve šlépějích otce Josefa a pracuje také jako horník na Ostravsku, kde ve 33. letech taktéž umírá tragicky v zavaleném dole Stalin v Ostravě v únoru 1956. Horníkem se stává i nejmladší syn Ladislav, který žil v Hovoranech.

Číslo tři se zřejmě stalo osudovým číslem celé rodiny Josefa Šefčíka a jeho ženy Zuzany. Proč?

  • V lednu 1923 se narodil prvorozený syn Jan v Košicích.
  • V listopadu 1923 mají Josef se Zuzanou svatbu v Mutěnicích.
  • V únoru 1933 ve 33 letech Josef zemřel.
  • V únoru 1956, taktéž ve 33 letech tragicky zemřel syn Jan.
  • V prosinci 1983 zemřela Zuzana po 50 letech od úmrtí Josefa.

Závěrem celé vzpomínky na pradědečka Josefa Šefčíka (1900 – 1933) musím poděkovat Vám všem, kteří jste jakkoliv přispěli objevenými informacemi. 

Stále hledáme hrob Josefa, budeme rádi za jakékoliv informace, které nás přivedou dál. Více je uvedeno v tomto článku.

 

Zdraví, MŠ

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář